Chilkootský průsmyk

Dopoledne jsme se ještě aklimatizovali a zvykali si na severní vítr, který nám nelítostně šlehal do tváří. Vytáhli jsme prkna i lyže a brázdili místní svahy. Po obědě jsme vyrazili na nechvalně proslulý Chilkootský průsmyk. Abychom mohli pokračovat za naším zlatým snem, je třeba přenést přes checkpoint s nesmlouvavým úředníkem tunu předepsaného proviantu, např. 800 liber mouky, 150 liber fazolí, 200 liber slaniny. A tak si každý z naší výpravy musel dát Chilkoot desetkrát. Je to opravdu jen pro otrlé. Ale protože jsme parta, tak ti silnější si za ty slabší dali nějaké to kolečko navíc. Nahoru téměř po čtyřech krutým terénem, dolů po zadku... Nakonec jsme to dali. Přešli jsme přes nemilosrdného kanadského úředníka :) Náš další cíl byl Bennettovo jezero... Toho jsme dosáhli z posledních sil. Bohužel už začala krutá zima, není možné vyrazit dál lodí po Yukonu, který z jezera vytéká. Takže tu budeme muset přečkat do jara, až jezero rozmrzne. Abychom neumrzli, pustili jsme se hned do kopání záhrabů. Snad se vítr trochu umoudří a dá nám šanci...