Střípky z prvního trojročí

Máme za sebou první měsíc školy. Ten je v prvním trojročí vždy o tom, aby se i prvňáci naučili po malých krůčcích samostatně pracovat. A mám radost, že se to opět daří. Většina už si dokáže samostatně vybrat činnost nebo pomůcku z nabídky, která jim byla doposud představena. Postupy, jak se naučit nové psací písmeno, už se stávají rutinou... A pokud byste třeba dnes vstoupili do naší třídy, viděli byste, jak v rohu na koberci jeden prvňák na perlovém materiálu sčítá čtyřciferná čísla s přechodem přes řád, druhý na multiplikační dečce čtyřciferná čísla násobí, dvě děvčata se v lavici učí nové psací písmeno. Jedna si vybrala "o" a druhá "d". Proč zrovna d? "Včera jsem se učila a. A d je vlastně úplně stejné, jenom tady nahoře pojedu víc nahoru." Jiná prvňačka se zabývá lidským tělem, momentálně kostmi. Na vedlejším koberci třeťáci porovnávají jednotlivé státy světa, obkreslují si jejich tvary do sešitu a vyhledávají, jak vypadají jejich vlajky. Jiná holčina zašla za Ivetou, aby ji vyzkoušela z příbuzných slov po L. Několik dětí si odešlo do angličtiny pracovat na svých tématech a někdo šel ještě dokončit termitiště do výtvarného ateliéru. Dva žáci dostali hlad, takže si vzali prostírání a šli si připravit svačinu ze surovin připravených ráno druhákem, který má tento týden svačiny na starost...Zhruba tak nějak vypadá každé naše dopoledne - tříhodinový blok volné práce, kde si každý pracuje dle svého tempa a výběru, samostatně nebo ve skupince, jak se ten den rozhodne. Ráno se všichni sejdeme na elipse. Tu vede jedno z dětí. Všechny přivítá, pak se spočítají a zjistí, kdo chybí. Sdílí, co potřebují, nebo se pochlubí, jak se jim daří s výzvou týdne. Tento týden byla tématem odvaha. Z karet postoupily do finále tři: důvěra, odvaha a přátelství. Přestože odvahu na začátku chtěli za výzvu týdne jen tři kluci, povedlo se jim nakonec přesvědčit ostatní natolik, že získala 13 hlasů z 16. A tak se tento týden zaměřujeme na to, jak to máme se strachem. Kdy se objevuje, co komu pomáhá? Vedoucí elipsy pro tento týden posílá mluvící kámen. Kdo chce, může sdílet cokoliv na toto téma: "Včera jsem byla odvážná, když jsem šla poprvé úplně sama na kroužek. Trochu jsem se toho bála, ale zvládla jsem to." Pak se všichni rozejdou pracovat si na svém. Jedna dívka si ještě dopisuje do sešitu na kosmickou výchovu, co si zapamatovala ze včerejšího velkého příběhu: "Úplně všechno je z malých částeček. Ty se pořád pohybujou. Gdyž je teplo, jdou od sebe a sou rychlý. Gdyž je zima, jdou k sobje a zpomalujou."