Školkový tým

Bára Vítková

garant Montessori pedagogiky ve školce, učitelka Montessori třídy

Narodila jsem se v Praze. Vystudovala jsem Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, ústav evropské etnologie. Poznala jsem sebe samu při pobytu v Kanadě. Pracovala jsem v prodejně s outdoorovým vybavením. Učila jsem lyžování. Provázela jsem dětské skupiny po Krkonoších. Pomáhala jsem s teambuildingovými akcemi pro děti. V určitém období mého života mě silně ovlivnilo horolezectví, které mi pomohlo zjistit, že někdy stačí najít odvahu a vnitřní klid pro překonání jediného obtížného kroku. Skialpinismus mě utvrdil v tom, že vlastní úsilí, trocha nepohody a fyzický výkon přináší obrovský pocit uspokojení. Zásadním rozhodnutím v mém životě bylo studium diplomového kurzu Montessori pro věk dětí 0-3 a 3-6. Informace z kurzu mi poskytují smysluplné odpovědi, které jsem hledala, a stále hledám, při výchově vlastních dětí. Uvědomila jsem si například, že hodně slov často brání vlastnímu prožitku, že chyba je pouhá zkušenost, a že bezbřehá volnost nedává pocit bezpečí.

Pavla Valnohová

učitelka Montessori třídy

Vystudovala jsem Střední pedagogickou školu v Nové Pace. Již během studia jsem si uvědomila, že nejsem "studijní tip", ale že se učím spíš tím co dělám, vidím, prožívám. Proto, místo studia na vysoké škole, jsem se rozhodla vkročit do "opravdového života". Hned po škole jsem chvilku pracovala v malé školce v Bernarticích, kde bylo úžasně, ale když se mi naskytla příležitost nastoupit jako instruktor plavání do plavecké školy, neváhala jsem. Chtěla jsem a potřebovala jsem se toho naučit a prožít víc, i když jsem věděla, že ve školce určitě skončím. S tím se pojilo i stěhování do Hradce Králové a poznávání velkoměstského způsobu života a jiné možnosti bydlení než v rodinném prostředí . V plavecké škole jsem byla u zrodu batolecího a později i kojeneckého plavání. To mě velice naplňovalo. Po několika letech jsem však cítila potřebu jít dál. Opět jsem využila příležitost, která se mi naskytla a odjela na letní sezónu do Chorvatska a pracovala v potápěčském centru. Zimu jsem trávila v ČR jako servírka a na léto se opět vracela k moři. Léta plynula a přišla další výzva. Vlastní děti a zkušenosti a poznání, která jsem do té doby nepoznala. Po mateřské jsem šla pracovat do MŠ v Trutnově. To bylo pro mě zezačátku velice těžké, protože vše bylo jinak, než nás učili. Díky mé úžasné kolegyni a také díky projektu Začít spolu, který se v Trutnově objevil a my se ho účastnily, jsem to nevzdala. Po druhé dvojité mateřské jsem se vrátila a myslela, že navážu, kde jsem přestala. Ale vše bylo jinak. Cesta, kterou jsem měla jít, byla jiná. Pak se však objevila možnost jít sem, do Montessori třídy, a já ji opět "jen využila". A za to, že to tak je, jsem velice ráda. I když zatím nemám Montessori vzdělání, "vedení" dětí v tomto duchu mi přijde přirozené a smysluplné.

Marcela Jandová

asistentka pedagoga

Vystudovala jsem Střední pedagogickou školu v Nové Pace. Po studiu jsem krátce pracovala jako vychovatelka ve školní družině v malé vesnické škole a v následujících letech jako administrativní pracovnice. Dlouhodobě se věnuji sborovému zpěvu a zálibu mám i v kreslení a malbě. Kdykoli je to možné, trávím ráda hodně času s rodinou v přírodě, která je pro mne zároveň i inspirací. Během období stráveného doma s dětmi jsem si uvědomila výjimečnost lidského života i celého stvoření a důležitost naslouchání potřebám každého člověka. S blížícím se koncem rodičovské dovolené jsem došla k závěru, že uzrál čas pro změnu života a zároveň jsem vnitřně cítila touhu pomáhat druhým lidem. Možnosti pracovat v Montessori školce jako asistentka pedagoga si proto velmi vážím.